AKCE

Ve dnech 25.-27. července 2014 jsme se zúčastnili "International Indian Rallye" v Itálii. Italský klub byl tento rok pořadatelem celoevropského srazu příznivců a sběratelů motocyklů značky Indian. Sraz proběhl v městečku San Leo pouhých 10 km od  San Marina.

Na sraz se vypravili dva osamělí elegáni s vidinou nádherného italského slunce, silného espressa a lehkého bílého jemně probublaného vína.

Podle plánu směřovala první etapa do Dolomit, kde jsme měli naše stroje odvázat s popruhů a ukázat jim, jak chutná jeden okruh okolo Sella Ronda. Kdo nezná, nechť si představí silnici ve svahu, zakroucenou jak pohozená špageta a po ní výjezd do horského sedla ve výšce přes 2.000 metrů a následný sjezd podobnou silnicí na druhé straně kopce do údolí, položeného o nějakých 1000 metrů níže. Okruh Sella Ronda nabízí tuto kratochvíli hned čtyřikrát.

Člověk míní a příroda mění. Při příjezdu do Dolomit nás zastihuje nevýrazná bouřka, ze které nemůže pršet déle než tři dny. My ale tři dny nemáme, proto si raději ověřujeme, jak chutná místní grapa.

Ráno, po několika nezbytných brufenech vyrážíme dále. Kromě toho, že přicházíme na kloub prapůvodu boloňských špaget, sháníme na dálku nový rám na triala GAS GAS pro jednoho nešťastného závodníka a shodujeme se na nezbytnosti internetových stránek, které si právě prohlížíte, se během naší cesty nic zvláštního neděje.

Do San Lea vjíždíme triumfálně a nasměrujeme to přímo na hrad. Na e-mail od organizátorů mluvící o tom, že se sraz namísto na hradě, koná na přilehlé louce, si vzpomínám poněkud pozdě. Otáčení dodávky s nápisy GAS GAS Racing Team v úzkých uličkách starobylého městečka už tak triumfálně nepůsobí.

Konečně jsme na louce. Není tu ani kousek stínu, nevadí. Není tu ani kousek rovného plácku na postavení stanu, nevadí. Zato tu jsou bratři Poláci. Táboříme u nich, vykládáme motorky a jdeme se projet. Nebyl by to výlet s GAS GAS endurákem, kdybychom do vyjížďky nezařadili alespoň jednu šotolinovou cestu. Hups a byla tam. Vracíme se na louku akorát k večeři, pak se jdeme družit s Polákama. A máme smůlu, zase to bude jízda. Krzysztof, bývalý šéf polského Oldtimer Clubu, má narozeniny a party je v plném proudu. Kluci přijeli po ose, tak vzali s sebou k Tequile jen jednu sklenku, která koluje. Je to jako ruská ruleta, při které víte přesně, kdy bude náboj v komoře.

Ráno je potřeba začít obezřetně a bez zbytečných prudkých pohybů absolvovat snídani a přípravu na organizovanou vyjížďku. Italská organizace se vyznačuje tím, že nikdo nic neorganizuje. Jako prvním dochází trpělivost Němcům. Startují motorky a vyrážejí na vyjížďku asi 15 minut po plánované startu. Dáváme se pomalu do pohybu za nimi.

Nakonec to dopadá dobře. Všichni se sjíždíme na nedaleké pumpě a pak vyrážíme společně dál. Je to nakonec moc hezká cesta vedoucí zapadlými silničkami Italského venkova, ve kterých se při průjezdu více než stovky Indiánů na chvíli zastavuje čas.

Cílem je museum motocyklů u městečka Cattolica blízko pobřeží. Jsou tu k vidění klasické Italské motorky slavných značek a já jsem nadšený. Skvělou atmosféru podtrhuje vynikající oběd. Jídlo jim prostě jde. Aby to nevypadalo příliš idylicky, v dáli zahřmí. Potom znovu a blíž a ještě blíž. Je třeba vyrazit.

Bereme navigaci do vlastních rukou a asi na čtvrté křižovatce opouštíme vyznačenou trasu. Nevadí, směr si držíme citem. Docela se nám i daří jet po hranici bouřkového mraku. Zrovna, když za to chci Míru pochválit, zatáčí prudce vpravo a bere mrak frontálním útokem.

Naši louku míjíme již lehce provlhlí. Jelikož tam včera nebylo kde se schovat před sluncem, není ani dnes kde se schovat před deštěm. Zato nahoře v městečku je hospůdek i barů dost. Parkujeme pod stromy a jdeme sledovat situaci na bojišti z barové židle.

Už po prvním drinku je jasné, že do slunné letní Itálie přišel podzim tak jak ho známe z šumavských náhorních plání. Situace na bojišti se však mění každým okamžikem. Buď prší, nebo leje.

Asi po pěti hodinách, které stačili k tomu, abychom se stali nejoblíbenějšími hosty baru, přestalo pršet. Rychle balíme a jdeme startovat. K mému úžasu zjišťuji, že do některých typů Indiánů, včetně toho mého, už tenkrát montovali alkohol tester. Dnes už mám smůlu, prostě nestartuje.

Následuje silová disciplína nazvaná „tlačení Indiana středem starobylého náměstí“, potom sjezd zvaný „down hill“, ani to nepřiměje motor k činnosti, tak hned přecházím k další disciplíně „tlačení Indiána do marné stráně za pomoci Švédské prima baleríny, její kamarádky a nakonec i Míry“. Poslední úsek k louce je naštěstí z kopce.

Všechny motorky jsou dole pod kopcem. Déšť udělal z louky šikmou plochu, pokrytou vrstvou bláta, kluzkým jako mokrý igelit. Poláci mají dole party stan. Ochotně z něj vyklízejí lavičky a naše stroje tak budou spát pod střechou. Dneska už se nebudeme pouštět do žádných větších akcí.

Ráno halí louku studená vlhká mlha. Takhle nějak si představuju beznaděj. Balíme mokré věci a začínáme přemýšlet, jak dostaneme dodávku po kluzkém šikmém igelitu dolu ze svahu. Nakonec se to daří za plného protirejdu, citlivého plynu udržujícímu trvalý prokluz a podpory asi šesti chlapů tlačících auto proti svahu. Je to profesionální mezinárodní spolupráce. Nechápu, proč si z této akce nemůže vzít ponaučení i Holanďan. Nechápu, proč volí taktiku sjezdu nebezpečného svahu těžkým camperem na vlastní pěst, pouze za podpory manželky, která si v klíčovém momentě, kdy se mu to začíná rozjíždět, on šlápne na brzdy a tím docílí přeměny auta na neřízenou střelu, jen zakrývá oči.

Neřízená střela se nakonec zastavuje asi půl druhého metru před seskupením motorek, kde vnější hradbu tvoří motocykly německých kolegů a vnitřní jádro je tvořeno stoji bratrů Poláků. Pokud vím, je to poprvé v historii, kdy Němci udělali pro Poláky něco dobrého.

No nic, nejvyšší čas vypadnout. Naložení našich motocyklů, rozloučení s přáteli, ještě jeden pohled do ložného prostoru naší dodávky. Motorky jsou celé od bláta, žalostný pohled. Tak to ale dopadá, když se vydáte na sraz Indiánů s endurákem. Přitom jsme se před cestou shodli, že ta nožní spojka není pro terénní jízdu úplně optimální.

 Podívejte se také na krátké, akční video

Jarda Hrabě